Beseda s odborníky ze sokolnického sdružení Olomouc

Roční slečna sokola a 5tiletá jestřábí dáma nás dopoledne navštívily v našem domově. Báječné povídání v podání pana Jiřího Šmirka a Ivany Páleníkové hlavně o práci sokolníka, ale i o dravcích žijících na našem území. Povídali jsme si o výcviku dravých ptáků, o taktice a způsobu lovu, ale i o ochraně dravých ptáků i životního prostředí. Dravci se chovali vzorně i přesto, že pro jestřábí samičku to byla úplně první návštěva v takovém zařízení a byla poprvé obklopena tolika lidmi. Občas nervózně zamávala křídly, ale její majitelka, ke které má dravec naprostou důvěru, ji hned zklidnila. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí, např. že jestřáb musí být od sokola v dostatečné vzdálenosti, nebo by sokola určitě jestřábí samice napadla a mohla by ji i zabít. Samička je vždy větší než samec z důvodu, že samička sedí na vejcích a musí  je zakrýt. Při námluvách může poměrně často dojít k usmrcení jestřábího samce, kdy samička je nemilosrdná, tudíž rozmnožování těchto nádherných ptáků je velice složité. Pokud byste si chtěli pořídit například sokola, musíte si přichystat okolo 30 tisíc korun. Každý z dravců je označen polohovým lokátorem k případnému dohledání ptáka a rolničkami na noze.

Také jsme mohli vidět krmení sokola, který během chvilky spořádal tři malé kohoutky. Jestřáb při letu dosahuje rychlost až 40 km/h, ale jen na krátké vzdálenosti, za to sokol dokáže vyletět do obrovské výšky a střemhlav se spustí k zemi, aby ulovil vyhlédnutou kořist, kterou pevně chytí do drápů a silným zobákem oběti zlomí vaz.

Bylo to zajímavé dopoledne. „ Takhle jsem ještě nikdy takové dravce neviděla“ říká Ludmila Kučová a se zájmem poslouchá dál. Potleskem jsme tentokrát nemohli poděkovat, abychom ptáky neplašili. Sokolníkům jako poděkování jsme předali výborné belgické pralinky a těšíme se třeba v létě a to už na naší venkovní terase naviděnou.